Nedávno jsme se společně vydali objevovat impozantní přírodní úkazy Moravského krasu. Jak si jistě dobře vzpomínáte, povídání o něm bylo natolik silné a obsáhlé, že se první článek zabýval pouze přístupnými jeskyněmi. A dokonce se ještě nestihl zaměřit na všechny. Ty nejlepší (alespoň z mého osobního pohledu) jsem si nechal až na druhou část, která vám zároveň osvětlí důvody, proč to tak cítím.
Jeskyně Balcarka
Další kroky naší skupiny vedly do míst, která se v povědomí veřejnosti netěší až takové oblibě jako například Punkevní jeskyně. Proto ani nikdo z nás vlastně dopředu nevěděl, co nás tajemné průlezy vlastně nabídnou. Očekávání tedy nebyla příliš vysoká. Ovšem jen do chvíle, kdy jsem dorazili na místo určení.
Už jen pohled na vstupní bránu do říše nekonečné tmy nás na první pohled ohromil. Skoro se až zdálo, že nás za pár okamžiků čeká sestup do samotného pekla. Slunce svítilo, personál u pokladen se prezentoval velice příjemně, takže se natěšení na příchod vedoucího prohlídky stupňovalo.
Když jsme se prohlídky konečně dočkali, následovala opravdu nečekaně zajímavá a poutavá podívaná. Balcarka nám ze všech dosud probádaných jeskyní připadala jako ta, která nejméně potřebovala zásah člověka. Chodby se klikatily a stěny úžily, téměř v původním, přírodou vytvořeném stavu. Ani krápníková výzdoba se nedá vymazat z paměti. Ač se většina známých krápníků nachází jinde, přišlo nám až neuvěřitelné, že se Balcarka netěší většímu zájmu turistů. Rozhodně je to škoda, o hodně tím přicházíte.
Sloupsko-šosůvské jeskyně
Stejně jako v případě Balcarky, i pohled na tyto jeskyně zvenčí nás okamžitě ohromil. Skalnaté panorama, které na návštěvníka v okamžiku dýchne, se rozpínalo, kam jen oko dohlédlo. Při zakoupení lístků nás překvapila délka prohlídky, které se žádné předtím nemohly rovnat. Tato skutečnost nám později byla vysvětlena, protože se jedná o komplex dvou jeskynních systémů.
Milá (a od pohledu velice zainteresovaná) průvodkyně nás provedla nitrem příšery s velice poutavým výkladem. Prohlídka skýtala pohled do nekonečně hlubokých jeskynních propastí, kam člověk sice mile rád nahlédl, ale k zábradlí se většina lidí neodvážila přiblížit. Jistota je přece jen jistota, že? V jednom momentu dostala celá skupina povolení procvičit hlasivky a vyzkoušet svým křikem výbornou akustiku propasti. To byl asi jeden z mála okamžiků, který zabavil většinu přítomných dětí.
Největší zážitek ze všech jeskyní na mě osobně však čekal ihned po vstupu do jeskyní. V první „místnosti“, kde se nacházela překrásná krápníková výzdoba, najednou zhasla světla a nikdo nevěděl, co se bude dít dál. Pak se to ale stalo. Z umístěných reproduktorů začala znít píseň od Elvise Presleyho ve flétnovém podání a k tomu reflektory střídavě zabíraly jednotlivé krápníky. Každá romantická duše v tu chvíli pookřála a nechávala se unášet líbivými tóny písně Unchained Melody a tajně doufala, že nikdy neskončí.
Takže ano, návštěvu Sloupsko-šošůvských jeskyní považuji dodnes za ten nejkrásnější zážitek v Moravském krasu a vřele všem ostatním doporučuji!
Jeskyně jsme zdárně uzavřeli, ale Moravský kras nikoli
Tímto považuji tématiku jeskyní v Moravském krasu za uzavřenou. Tím ale výčet nádherných míst zdaleka nekončí, protože jeskyně nejsou jedinými přírodními úkazy, které v Moravském krasu jednoduše musíte navštívit. A o kulturních památkách nemluvě!