Aneb cesta za splněným snem.
Několik posledních let bylo mým snem navštívit Mexiko a podívat se do míst, kde před mnoha staletími žili staří Mayové. Celé plánování započalo v roce 2012, kdy měl skončit cyklus jejich kalendáře a započít něco nového. I mne tato informace zasáhla a jen prohloubila moji touhu místa prozkoumat.
Celá cesta začala na Yucatanu a přes Chiapas pokračovala do Ciudad de Mexico. První zastávka v Cancunu, veleznámém letovisku u Karibského moře mi ukázala, že mé těšení bylo opodstatněné. Pláže jsou plné toho nejkrásnějšího písku, který je obklopen nekonečně zářivě modrým mořem. Na druhou stranu je město plné turistů a světoznámých hotelů. Hned zde mne přivítaly první Mayské památky. EL Meco a El Rey nejsou ty největší a nikdy předtím jsem o nich neslyšela, i tak dokážou upoutat a přesvědčit o své velikosti. Přesto byl čas vydat se dál.
To co každý v Mexiku musí vidět je Chichen Itza. Z Cancunu se dá lehce dojet autobusem do města Valladolid. Po celém Mexiku jezdí luxusní autobusy za přijatelné ceny. Malé město Valladolid je plné turistů. Důvod je prostý. Jedná se o výchozí místo pro návštěvu Chichen Itzy, nejznámější Mayské památky. Když se vysloví toto jméno, asi každý si vybaví typickou, krásnou pyramidu, která vypadá, jak z jiné planety a tyčí se až do nebe. Kukulánova pyramida je zasvěcena hlavnímu mayskému bohu slunce a nebes. Celý komplex je ve skutečnosti mnohem rozsáhlejší a neskutečný. Součástí jsou například dvě cenotes, jedna z nich prý sloužila k provádění lidských obětí. Na dně se našlo velké množství lidských kostí. Další stavbou je hřiště na Tlachteli, oblíbenou hru starých Mayů. Podle informací byla oblast znovuobjevena ve 20. letech minulého století. Jelikož i dnes je spousta budov zarostlá stromy, dovedu si představit, jak to tam v době objevu vypadalo. Muselo být zajímavé se prodírat mezi stromy, které rostou neskutečně blízko sebe. Bylo překvapením, jak je to celé rozlehlé. Všude kam se podíváte, jsou větší či menší pyramidy.
Kdo z vás kdy slyšel o Ek Balam? I já se musím přiznat, že do návštěvy této oblasti, jsem neměla tušení, že něco tak krásného, zde existuje. Na rozdíl od Chichen Itzy je komplex mnohem menší, o to méně navštěvovaný, ale to hlavní, na pyramidy se dá lézt. Díky tomu člověk získá krásný výhled po okolí a i celé oblasti.
Z Valladolidu jsem se vydala do města Tulum, které je nazýváno „Perlou Karibiku“. Je to díky krásným a průzračným plážím. Ve městě je nespočet cenotes a hlavně mayské město, které je přímo na pobřeží. Město žije hlavně v noci, kdy se v barech tančí vášnivá salsa a pije margharita. Tulumské ruiny patří k těm známějším a krásnějším. Hlavním důvodem je poloha, nachází se přímo u moře a tak, když člověk prochází starověké město, má možnost se vykoupat na plážích. Kdo touží po památkách bez turistů, tak se musí vydat na jih k hranicím s Belize do města Chetumal, které je vynikajícím výchozím bodem, pro návštěvu památek, kde se může stát, že budete jediným návštěvníkem. Jelikož se nejedná o turistickou oblast, bylo cestování po oblasti náročnější, ale o to hezčí. Autobusem s místními obyvateli jsem se dostala do města Xpujil. Ve městě se nacházejí maličké ruiny. Byla jsem zde jediným návštěvníkem a tak jsem si užívala starověké mayské památky, i když je to celkem strašidelné. 8 km od Xpujilu je oblast Becan, která patří k mým nejoblíbenějším. Nejenže nepotkáte žádné turisty, ale můžete si užít krásné výhledy a neskutečnou atmosféru.
Z Yucatanu jsem se autobusem dostala do státu Chiapas. Městečko Palenque je centrem oblasti. 8 km od centra se nachází historické městečko stejného názvu. Stačí si vzít colectivo taxi a dostat se až ke vstupu. Zde jsem poprvé v životě ochutnala tostadas. Křupavé placičky s masovou směsí. Asi nejlepší jídlo, co jsem za celou dobu ochutnala. Místní archeologická zóna je úžasná. Patří k těm top, co jsem viděla. I když je plná lidí, vřele ji doporučuji. Druhý den mě čekal můj první organizovaný výlet. Rozhodla jsem se pro něj, jelikož dostat se k nim na vlastní pěst je komplikované. V 6 hodin ráno mne vyzvedl řidič Margarito. Dovezl nás na první památky Bonampark. Ty byly majestátní, ale to hlavní teprve čekalo u hranic s Guatemalou, zde je archeologické naleziště Yaxchilan, na které se dá dostat pouze lodí po hraniční řece mezi Mexikem a Guatemalou. Vykopávky byly ty nejkrásnější mayské, co jsem navštívila. Dalo se jimi procházet a lézt na ně. No jen to nejlepší, co si dovedete představit. Cestou zpět jsme potkali dva krokodýly a tím byla výjimečnost dokonána.
V okolí Palenque je i několik přírodních vodních kaskád. Já si vybrala Roberto Barrios, ty nepatří k těm známým, o to si je člověk může více užít.
Poslední zastávkou bylo Mexiko City. Jednoduše se do něj dá dostat nočním autobusem. Celé město je pokryto vykopávkami, které již nepatří k mayské říši, ale té aztécké. Vybrala jsem si Teotihuacán. Město, ve kterém žilo až 200 000 obyvatel a záhadných a dosud nevyjasněných okolností, někdy v 6. století ho obyvatelé opustili. Poté přišli Aztékové, ti si mysleli, že se jedná o sídlo bohů. Město je monumentální a spolu s Pyramidou Slunce a Pyramidou Měsíce patří k mým nejoblíbenějším místům v Mexiku.
Mexiko splnilo mé očekávání a určitě jsem tam nebyla naposledy.
Autor: Kamila Dejmková