Sólo cestování: proč sebrat odvahu a vyrazit do světa sám?

Chceš vyrazit do světa nebo alespoň na dovolenou a nemáš s kým jet? Kašli na to a vydej se na cestu sám. Jó, jako fakt! Kdybys totiž pořád na někoho čekal, taky by ses nemusel vůbec dočkat. V dnešní době už je navíc sólo cestovatelů víc a více. Za poslední roky se jejich počet více než zdvojnásobil. Takže neboj, nejsi v tom tak úplně sám. Tady je hned 7 důvodů, proč tě sólo cestování obohatí.

Ztratit se ti pomůže najít sám sebe

Nevíš, kterým směrem se v životě ubírat? Nejsi si jistý, co chceš vlastně dělat? Co tě baví nebo v čem jsi dobrý? Na tyhle pochybnosti není lepší recept, než vyrazit objevovat svět – sám. Budeš mít čas jen pro sebe a své myšlenky a pocity. Uvidíš spoustu míst. Některá tě nadchnou, jinde tě zamrazí v zádech. Seznámíš se se spoustou lidí, kteří tě inspirují. Vyzkoušíš si práce, ke kterým by ses “tam doma” nikdy nedostal. A postupně jsou tvá přání, kam v životě dál, jasnější a jasnější.

Třeba zjistíš, že chceš žít pohodový život na ostrově a otevřít si bar. Nebo objevíš, že umíš krásně fotit. Nebo že vlastně život v kanceláři není pro tebe a chceš mít farmu s koňmi. Nebo že je tvým posláním pomáhat druhým. Anebo že máš výborné organizační schopnosti a byl bys skvělý projektový manažer. Sólo cestování tě pošťouchne tím správným směrem.

Objevíš, jak moc silná osobnost jsi

Čím déle a dále budeš cestovat, tím víc poroste důvěra v sebe sama. Najednou zjistíš, jak daleko ses sám dostal. Jaké na první pohled bezvýchodné situace jsi vyřešil. Z jakých nebezpečných zážitků ses vykroutil. Uletělo ti letadlo a neměl na další letenku. Usnul jsi ve vlaku a vykradli ti krosnu. Ztratil ses uprostřed džungle za toho největšího slejváku. Umíral jsi hlady, ale neuměl jsi přečíst to menu v čínských znacích. Potkal jsi v horách medvěda.

A pořád tu stojíš a dýcháš. A jedeš dál. Všechno, co ti život postavil do cesty, jsi zvládl. Už znáš svou sílu a své limity. Teď už víš, že ať ti život připraví do cesty cokoliv, ty to zvládneš.

Snadněji se navazují nová přátelství

Povím ti tajemství. I když cestuješ sám, ve skutečnosti nikdy nejsi sám. Možná budeš překvapený, kolik lidí taky cestuje samo. A když se potká sólo cestovatel s dalším sólo cestovatelem, je to ten nejjednodušší způsob navázání kamarádství. Postupně oslovování cizích lidi, navazování kontaktů, žádost někoho o radu, to všechno bude mnohem snadnější, než bylo kdy dřív. Seznamování s lidmi je od teď brnkačka. Protože touha po přátelství je silnější než stud.

Pronikneš mnohem hlouběji do kultury

Jestli toužíš opravdu poznat kulturu dané země, není lepší cesty, než tam vyrazit sám. Když vyrazíš s partnerkou, kamarádem, rodiči nebo dokonce partou přátel, čas trávíte spolu a kolikrát je mnohem těžší se seznámit s někým novým. Stejně tak, když jsi sám, je větší pravděpodobnost, že někdo osloví tebe. A pak už s tím člověkem můžeš poklábosit úplně o čemkoliv a ptát se na cokoliv, co chceš o jejich kultuře vědět.

Cizí jazyk už není problém

Protože cestuješ sám, tvá znalost cizího jazyka, ať už je to angličtina, francouzština nebo třeba mongolština, se zlepší o tisíc procent. Nepřeháním. Musíš se domluvit jen ty sám. Nikdo jiný ti tlumočit nebude. A tak mluvíš a mluvíš a mluvíš. Ze začátku to drhne. Později se cítíš, že už k domluvě nepotřebuješ ruce ani nohy. A ani se nenaděješ a najednou šprechtíš anglicky jako Barack Obama.

Kromě toho budeš mít mnohem větší trpělivost s lidmi. Brzy totiž zjistíš, že ne všichni umí perfektně anglicky. A ty si uvědomíš, že angličtina prostě není samozřejmost a ne každý ji umí. Zejména v Rusku nebo Asii, kde tenhle jazyk moc nefrčí. A tobě nezbyde nic jiného, než se trpělivě s místními domlouvat posunkama, protože oni jsou tak vřelí a tak strašně chtějí vědět odkud jsi a podělit se s tebou o svou kulturu.

Sám sobě pánem

Tenhle bod je můj favorit. Vše si plánuješ a organizuješ sám. Je jen na tobě, do které destinace se pojede, kde se bude bydlet, jestli se bude cestovat vlakem, busem, stopem nebo dokonce pěšky a co se tam bude dělat. Nemusíš se na nikoho ohlížet, čekat, dohánět. Nemusíš se přizpůsobovat jeho financím, standardům ani fyzické kondici. Všechno je jen podle tvých přání a představ.

Samostatnost nade vše

S tím souvisí ale i to, že se musíš postarat sám o sebe. Je krásné, že máš absolutní volnost. Ale ponožky už ti nikdo nevypere. Nikdo ti nedonese jídlo pod nos. Neumyje nádobí. Ani nekoupí jízdenku. Všechno je jen a jen na tobě.

Naučíš se organizovat svoje finance. Někdy ani nemrkneš a půlka toho, co jsi tak pracně ušetřil je najednou fuč. Budeš si pak o to víc kontrolovat své výdaje.

Budeš hlídat záda sám sobě, protože jsi jediný, kdo je zodpovědný za tvoji bezpečnost. Vlastně je dost možné, že jsi jediný člověk na kontinentu, kterému záleží na tom, jestli jsi naživu. Už si dvakrát rozmyslíš, jestli půjdeš v noci z párty domů skrz temné uličky Jakarty. Slova maminky “dávej na sebe pozor” najednou budou dávat smysl.

Ty na to máš

Cestovat sám není jednoduché a chce to dávku odvahy. Kromě netradičních situací a neznámých míst se musí člověk také vypořádat sám se sebou. Se svými emocemi. Steskem, nervozitou, strachem, frustrací. Ale taky nadšením a neskutečnou radostí. Je toho dosti. Ale zvládlo to už takových lidí před námi, že máme jistotu, že to jde. 🙂

Jakmile vycestuješ jednou sólo, pravděpodobně budeš sám překvapený, kolik toho v tobě je. A brzy zjistíš, že neexistuje nic, co bys nezvládl. Takže jestli jsi pořád nenašel nikoho na ten super výlet do zahraničí, na který ty tolik chceš, vyraž sám. Protože to bude stát za to.

Autorka: Ilona Bradáčová