Pokud jste rodiči a blíží se chvíle, kdy vaše dítko ochutná první jídlo a řešíte, jak na to, možná jste o metodě BLW již slyšeli. Vychází z anglického „baby led weaning“, což by se dalo přeložit jako dítětem řízené odstavení. Takto z toho možná nejste dvakrát moudří. Nevadí. Více než odstavení by se hodilo použít např. slovo stravování.
Co si ale představit pod pojmem „dítětem řízené stravování“? Určitě ne to, že by se rozhodlo jíst jen sladkosti, nebojte. 🙂 Naopak, strava dětí vedených touto metodou je většinou velmi zdravá, nedochucovaná a rodiče dbají na výživnost a pestrost.
V češtině se nejhojněji používá volný překlad „jídlo do tlapky“, to je mnohem výstižnější a srozumitelnější.
Co tedy metoda BLW v praxi obnáší?
Jde o přístup, kdy necháváte vše kolem jedení na dítěti. Vsadíte na přirozenou schopnost dítěte se nasytit, když má hlad. Dáte mu prostor seznámit se s potravinami a objevovat nové chutě. Vy jste ten, kdo jídlo chystá, dohlíží na to, co má dítko na talíři, ale to je vesměs vše. A snažíte se, aby jídlo, které nabízíte dítěti bylo co nejvíce podobné tomu vašemu.
Proč? Děti přirozeně chtějí jíst to, co vidí u rodičů, učí se nápodobou. Tak je dobré, aby jídlo bylo alespoň vizuálně podobné. Ochutit můžete samozřejmě jinak, jelikož malým dětem se dochucovat, a především solit, nedoporučuje. Je taky pochopitelné, že, zejména zpočátku, některou dobrotu, co máte vy na talíři, vynecháte. Třeba hořčici, nebo kozí roh. 🙂 Taky je důležité jíst společně, aby nápodoba mohla fungovat.
Ale jak už jste správně pochopili, nic se nemixuje, dítě se hned od začátku učí jíst kusy a učí se je jíst samo, přirozeně. Naopak na kašičky a polévky přijde až později, protože je to pro batole náročnější. Díky tomu, že má dítko svobodu ochutnávat a může si samo určit, kdy už má dost, si buduje si zdravý a kladný vztah k jídlu.
Jak a kdy s BLW začít?
Nejlepší samozřejmě je začít s tímto samovolným poznáváním jídla u dětí hned zpočátku. Ale pozor, už tady to necháváte na dítku. Vy nejste ten, kdo určuje, kdy by mělo začít jíst. Vývoj je velmi individuální a každé dítě to má trošku jinak. Zpravidla k tendenci ochutnávat potraviny dochází až kolem ukončeného 6. měsíce života (nebo později). Poznáte to tak, že se dítě cíleně sápe po potravinách a snaží se je nějakým způsobem sníst (zuby určitě nejsou podmínkou).
Často zájem o jídlo přichází zhruba v půl roce, ale jsou děti, které prokazují známky chutě k jídlu až o několik měsíců později. Za předpokladu, že je dítě kojené, není důvod k obavám. V mateřském mléku má vše, co potřebuje a cestu k jídlu si najde svým vlastním tempem. Pokud dítko má mléko umělé, nebo chce maminka přestat kojit během měsíců, kdy si potomek ještě vztah k jídlu nestihl vybudovat, je na zvážení, zda bude tato metoda ve vašem případě byla smysluplným řešením.
Určitě doporučuji si o metodě nastudovat podrobné informace, případně přečíst knihu „Vím, co mi chutná“. Jednotlivá pojetí se i u tohoto tématu různí.
Nicméně, pokud dítě, které projevuje zájem o jídlo ještě samo nesedí, nejideálnější variantou je držet jej při jídle na klíně v klubíčku. Druhou v ČR často praktikovanou variantou je nechat dítko jíst v leže na břiše, kdy v případě zaskočení zafunguje gravitace a sousto se dostane ven. (Nutno zmínit, že jsou dva tábory- ti, co považují jedení na břiše za nebezpečné a ti, co s ním nemají problém.)
Začíná se nabízet samozřejmě snadno poživatelná potrava. Tudíž zejména napařená či pečená (nesolená) zelenina- typicky mezi prvními třeba dýně, mrkev, brokolice. Nebo to, co je přirozeně měkké- např. hruška, meruňka, ale často i jablko apod. Batole by kvůli cukru mělo mít určitě menší podíl ovoce, než zeleniny.
Postupně se zařazují bezlepkové obiloviny jako je pohanka, jáhly…
U BLW není nutné zavádět potraviny postupně. Obezřetní jsme jen ze začátku, jednak, abychom dítě nepřehltili novými potravinami a také, abychom poznali případnou negativní/alergickou reakci. Můžete k jedné potravině přidat další vždy po pár dnech. Ale najděte si, jak to vyhovuje vám, někdo upřednostňuje jet podle jakéhosi harmonogramu (v jakém měsíci co zavádí, po kolika dnech nabízí nový druh potraviny….) a někdo to pojímá více intuitivně. Opravdu se názory na jednotlivé body různí, proto si doporučuji nastudovat více a rozhodnout se, jak to cítíte vy.
V každém případě, ať už vaše pojetí bude zásadovější či uvolněnější- důležité je nesolit, nesladit a dochucovat, alespoň z počátku, jen velmi střídmě- bylinkami apod. Nabízet rozmanitou, čerstvou a zdravou potravu. Vyhnout se jakémukoli smažení, prefabrikovaným potravinám… Vařit dítěti z co nejkvalitnějších surovin. Obrnit se trpělivostí. Jídelní místo (hlavně v prvních měsících) může vypadat dost děsivě, špinavé možná bude kde co. To k tomuto období patří, děťátko si teprve osvojuje motoriku a baví ho zkoumat vlastnosti jídla. Dříve nebo později se vše ustálí.
Proč do toho jít?
Jak už jsem předeslala na začátku článku, dítko si díky svobodě, kterou mu dopřáváte, buduje zdravý vztah k jídlu, jí rádo, bez stresu a odporu. Učí se naslouchat svému tělu, pozná, kdy má hlad a kdy je nasyceno. Jelikož ho necháváte učit se nápodobou, poměrně brzy začne samo vyžadovat příbor a zkoušet ho používat. A poměrně brzy se to i úspěšně naučí. Začátky mohou být náročné, ale až děťátku bude rok, dva, uvidíte, že to mělo smysl. BLW děti jsou v jídle velmi brzy zručné, samostatné a mají zdravé stravovací návyky.
Tereza Rajnoha